Blondýnky

To jsem zas tak jednou „spěchal“
svým autíčkem do zaměstnání a poslouchal rádio. A tu mě najednou zaujala
zajímavá zpráva – blondýnky vymírají. Za pár let prý nebudou na světě přirozené
blondýnky. Tato zpráva spustila reakci v mém chorém mozku a ten se jal
dumati o existenci tohoto blonďatého stvoření.

Všichni blondýnky znají – vždyť o nich kolují stovky
vtipů. Ale přesto je muži milují a válčí pro ně. Zajímavý protiklad – na jedné
straně urážlivé vtipy, na straně druhé nezměrná touha po nich. Není to divné? I
mému obsahu té koule co mám na krku to nedalo a nakonec ta má chorá kůra
mozková došla k těmto výsledkům:

  1. Dle známého přísloví Co se škádlívá, to se rádo
    mívá, prostě muži takto škádlí a nadbíhají bezesporu krásnému pokolení
    blonďatému. Tudíž na ně vymýšlí vtipy, aby si jich všimlo a věnovalo aspoň
    kapku pozornosti. Kupodivu to asi trochu funguje, ale pak přišel bod
    další…
  2. Tyto vtipy vytváří samy ženy, tedy ty, které
    příroda neobdařila blonďatými kadeřemi. A proč, ptáte se? ZÁVIST.
    Prostě závidí blondýnkám jejich úspěch u mužů, jejich krásu a tudíž se je
    snaží zesměšnit, znemožnit. Ale jak všichni víme, spíše dosahují opačného
    efektu.

<![if !supportEmptyParas]> <![endif]><o:p></o:p>

Takže jaký z toho plyne
závěr – dívčí válka pokračuje, ta neskočila. Ale vtipy o blondýnkách vymýšlí
samy ženy! Poté to zbaběle svádí na nás, muže.

Takže milé blondýnky, až zase bude číst vtip o svých
schopnostech, vězte, že my, muži, jsme v tom nevinně.